Mii Mela lea?
Mii fállat áššehasaide viiddes sosiáladorvvu ja doarjut sin bargonávcca.
Mii leat eanet go ealáhatlágádus
Mii sihkkarastit min áššehasaid árgga eallima sierra muttuin fállamiin sidjiide lágas ásahuvvon viiddes sosiáladorvvu. Min áššehasat leat eanadoallit, diehtaga ja dáidaga veahkkeruhtaoažžut, vuovdeeaiggádat, guollebivdit ja boazodoallit.
Mela dorvvu bálvalusaide gullet
- lágas ásahuvvon bargoealáhatoadju
- lágas ásahuvvon bargobárteoadju
- astoáigge bárteoadju
- Mela buohcanbeaiveruhta
- ámmátlaš veajuiduhttin
- joavkoheaggaoadju
- bálvalusat, mat dorjot bargonávcca.
Mii hálddašit maiddái eanadoalliid ja náhkkebuvttadeaddjiid luopmobálvalusvuogádaga ja boazodoalliid sadjásašveahki sihke dikšut eanadoalliid ja boazodoalliid luohpadandoarjaga.
Mii máksit ealáhagaid ja ovdduid badjel miljárdda euro jagis. Sullii 200 čeahpes Mela bargi bálvalit min áššehasaid miehtá Suoma. Váldokántuvra lea Espoo Tapiolas.
Mela hálddahusorgánat leat sáttagoddi ja stivra. Mela beaivválaš jođiheaddji lea Heli Backman.
Mela višuvdna ja strategiija
Min vuođđobargun lea buvttadit min áššehasaide viiddes sosiáladorvvu sihke doarjut bargonávcca. Min višuvdna njuovžileamos ja váimmoleamos stivre doaimmamet. Mii johtit višuvnna guvlui strategalaš mihttomeriid vehkiin.
Min strategiija mielde min doaimma guovddáš áššit leat áššehasaid ja bargiid vásáhusat, ekonomalaš beaktilvuohta, doaimmaid njuovžilvuohta sihke olmmošlaš deaivvadeapmi.
Mii guldalit iežamet áššehasaid ja bargiid nu, ahte bargat fásta jearahallandutkamušaid, main mihtiduvvojit áššehasaid duđavašvuohta ja bargiid vásáhusat.
Bargoveahka lea min stuorámus resursa
Mii áddet, ahte bargit, geat vedjet bures, fállet buoremus vásáhusa áššehasaide. Mii leat bargan guhkálaš barggu min bargoveaga buorrin ja dan boađusin mii leat ožžon Suoma Eanemus movttiidahtti bargosajit -dovddaldagaid.
